30denní knižní výzva
26. září 2013 v 20:00 | Zuza
Jste introvert?
M.O. Laney
Čekala jsem zas jen nějaký tlachání. Možná to tlachání je, ale člověk se v tom dočte spoustu věcí, jimiž může ospravedlnit svoje chování, spoustu tipů aby ho víc bavily věci, které mu jsou vzdálené, spoustu situací a poznámek v nichž se přesně poznává.. Vřele doporučuji. Asi nejen introvertům, i mé drahé polovičce jsem už několikrát vyhrožovala, že si to bude muset přečíst. Ale pak to nějak upadlo v zapomnění.
25. září 2013 v 20:00 | Zuza
Dale Carnegie - Jak získávat přátele a působit na lidi
Přečetla jsem to celé a pochybuju, že by mi tento bestseller v něčem pomohl. Vlastně jsem to hned po přečtení měla náladu shrnout slovy ,,Nedávejte nikdy najevo co si myslíte a pořádně lezte lidem do p*dele". Nevím, třeba si to jednou přečtu zas a změním názor, ale momentálně na to asi nejsem dělaná. Jak správně myslet, jednat a mluvit jsem v půlce vzdala a radši se vrátila k nějaké normální četbě, od které se neočekává, že si z ní něco konkrétního odnesu.
Dále pak 50 odstínů čehokoliv. Sice jsem to (ještě) nečetla, jenže ani nevím, jestli to číst chci. Stačí mi různá hodnocení a recenze + dva lidi v mém okolí, kteříto četli. Teda vlastně četly. Nevím, co má být cílová skupina těchto knih, ale obě to jsou ženy 40+ a myslela jsem, že pro někoho takového to bylo napsané. Avšak ani jedné z nich se to ani za mák nelíbilo. A přesto se na to stojí předlouhé fronty když v knihkupectví začíná předprodej, Je tu někdo, komu by se to nějak víc líbilo? Nechcete mi vysvětlit proč a co je pravdy na tom, že takovýhle druhem literatury si lidé údajně kompenzují to, co jim v reálném životě chybí?
24. září 2013 v 20:00 | Zuza
Moc nevím z čeho vycházet, protože se s lidmi o knížkách moc nebavím, takže můžu vycházet třeba z hodnocení na databáziknih.cz. Takže třeba Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století.
Dexter v temnotách.
Lisey a její příběh. Báječná Kingovka, jenže je to vlastně spíš takový čtení pro ženský. Ale ty třeba i slzu uroní.
Z Buicku 8. Pro mě skvělé, už aby to zfilmovali. Asi si to budu muset přečíst znovu.
23. září 2013 v 20:00 | Zuza
Kuře melancholik
J.K. Šlejhar
Četli jste? Je to vlastně takový obyčejný příběh, nijak napínavé, obzvlášť když člověk (díky, školo), ví, jak to dopadne. Ale je to tak smutný, člověku je toho kluka tak líto.. A potřebuje pak obejmout.
22. září 2013 v 20:00 | Zuza
Jen jedna? Mně ji víceméně asi zvednou všechny. Jen se občas někam schovat a moct si číst..
A která zvedne náladu a pobaví?
Rozhodně Pratchettovky. Hozi se mi je kdysi snařil vnutit, ale to jsem na to byla ještě moc malá a podlehla jsem až asi před čtyřmi roky. Zatím jich mám za sebou jedenáct. V knihovně to většinou nemaj a navíc to patří k těm knihám, které si tak trochu ,,šetřím". Jen tak náhodně bych vybrala asi Pyramidy a Stráže! Stráže!. Ale všechny byly báječný.
K pobavení mi pak slouží třeba Saturnin, něco od D. Adamse, Stephena Clarka a tak.
21. září 2013 v 20:00 | Zuza
20. září 2013 v 20:00 | Zuza
Oblíbená či nejoblíbenější?
19. září 2013 v 20:00 | Zuza
Není. Nebo si ji aspoň nepamatuju.
Už teď mám málo času a spíš si říkám, že se k něčemu vrátím později. Dovolím si teda aspoň zmínit tu, kterou jsem četla dvakrát. Znovu King a tentokrát To.
18. září 2013 v 22:09 | Zuza
Že by další podivná věc, kterou se nechám nakazit? Narazila jsem na ni
zde, přičemž slečna se pro změnu inspirovala
tady.
Nevím přesně jestli to vážně hodlám psát každý den, ale pokud budu mít nápady i vhodnou odpověď, tak bych to aspoň ráda dokončila. Poslední dobou totiž čtu docela dost a baví mě to snad víc než kdy jindy. S klidem, že k maturitě už mám vše dejme tomu přečteno se procházím městkou knihovnou, prolejzám knihovnu doma a už jsem musela ukořistit něco i z knihovny skorotchána. Momentálně seznam toho, co bych si chtěla přečíst, čítá minimálně 75 knih. A času je stále míň. Ale k věci:
Nejlepší kniha, kterou jsem letos četla
Svědectví
S. King
Nemůžu o tom sice dlouze básnit, ale přesto to, co se letošních knih týče, asi vyhrálo. Na konec nemůžu nadávat jako někteří, ale ani z něj nejsem unešená jak bych chtěla. Fascinuje mě jak King dokáže popsat postavy, které se člověku velmi zalíbí, dokáže mě více než tisíc stran ani nenudit tak, že je mi vždy smutno, když od něj něco rozsáhlejšího dočtu.
Někde v těsném závěsu by byly knihy od Jeffa Lindseyho o Dexterovi. Je to báječný, čtivý, vtipný, napínavý a kdo ví co ještě. Miluju Dexterovy myšlenkové pochody.
Obojí si to určitě přečtěte.