8. srpna 2014 v 18:21 | Zuza
|
Dita Saxová, Tak pravil hlemýžď, Jak je důležité míti Filipa, Král Krysa, Ezopovy bajky, Norské dřevo, Němá barikáda, Hra o trůny, Válka s mloky, Příliš hlučná samota, Valerie a týden divů, O čem mluvím, když mluvím o běhání
cč
Dita Saxová
Arnošt Lustig
To je tak, když vám někdo doporučí krátkou novelu. A ono to má 370 stran. Ale určitě to za to stojí, i když já jsem to ocenila asi až po dočtení. Při čtení mě naopak občas Dita štva svou ukecaností, občas i činy.. Ale jak jinak se asi mohl chovat člověk, který tak velký kus života prožil v koncentračním táboře?
Tak pravil hlemýžď
Stephen Clarke
Klasická oddechovka jako ostatní knihy od tohoto autora. Četla jsem ještě Merde! Rok v Paříži, Celkem jde o Merde a Už zase skáču přes Merde a myslím, že tuhle hlemýžď je první z nich, která postrádala jakýsi ucelený příběh či děj. Byly to spíš jen takové poznatky a vtipné komentáře o Francouzích či francouzštině, ale mě to i tak (po)bavilo.
Jak je důležité míti Filipa
Oscar Wilde
Zábavná a vtipná klasika. A co teprv když to jako (asi) Hozi do maturitního seznamu nacpete jako Jak je důležité mýti Filipa. Nu nic. Každopádně jestli sháníte drama z tohoto období, tak vřele doporučuji.
Král Krysa
James Clavell
Ach, ach. Nový oblíbenec. Momentálně mi tu na poličce čeká Šógun (a ještě chvíli čekat bude, jsem na začátku Bouře mečů, ale stejně se už velmi těším). Přítel sice namítal, že když byl King tak šikovnej a vysoce postavenej v táboře, že by to asi předtím v běžném životě nebyl jen desátník, ale mně je to celkem fuk. Strašně se mi to líbilo a už vlastně ani nevím proč.
Ezopovy bajky
Tož klasika, ne? Potřebovala jsem něco do maturitní četby, noo
Norské dřevo
Haruki Murakami
Nu, čekala jsem víc. Občas mi to přišlo jako Kdo chytá v žitě lehce smíchané s Kruhem (fakt nevím proč) a posypané hromadou sexu. Ale tak bavilo mě to, obzlášť třeba kvůli jiné kultuře (furt jsem si musela googlit nějaký jídlo!)
Němá barikáda
Jan Drda
Zjistila jsem, že mnoho lidí vůbec nemá ponětí o čem toto dílo aspoň rámcově je. Hlavně v tom směru, že si myslí, že Drda vychvaloval jakékoliv z našich nepřátel. A přitom jsou to jen krátké příběhy o prostých hrdinech, okupaci.. Jak o tom tak přemýšlím, tak mám trochu nutkání si to koupit.
Hra o trůny
George R.R. Martin
No, byl to tak trochu hit a já si loni v září díky slevě do Neoluxoru koupila první díl. Teď mi tu leží tři plus čtvrtý přítelův. A ano, naivně jsem si říkala, že se přeci musím učit na tu maturitu a odkládala jsem to od září až do února(!!!). Čili opět ano, stejně jsem to přečetla ještě před maturitou. A je to skvělý, nejskvělejší. Velký rozsah, nezvyklé dělení kapitol, věrné popisy, mnoho sympatických postav (no ještě aby ne, když se GRRM neštítí nějakou naprosto nečekaně zabít)..
Momentálně čtu Bouři mečů a jsem moc ráda, že si to takhle ,,šetřím" a nemusím nervózně čekat na další díl. Jediný, co mi na tom vadí, jsou fanoušci. Hele, oukej, že jste to třeba někdo nečetl a jen koukáte na seriál. Ale to neznamená, že cokoliv bylo v seriálu, to už ví celý svět! Já už díky tomuhle přístupu a tupějším lidem vím asi milion spoilerů. Takže PROSÍM berte ohledy na ostatní a neprozrazujte něco, co vy už víte. Já to třeba nevím a spousta dalších lidí určitě taky ne. A hlavně - jestli to jen sledujete, tak si to i přečtěte! Přicházíte o další postavy, myšlenky, místa a je vám předkládán seriál, kde musí přejmenovat postavu proto, že by někdo hloupej neudržel v hlavě fakt, že tam je Oša a Aša.
Válka s mloky
Karel Čapek
Opět nějaká ta klasika, o který snad není nutný hovořit. Mám čím dál radši Čapkův jazyk.
A co mám ráda čím dál míň, to jsou, prosím pěkně, obálky od Omegy. Aneb jak udělat aby Válka s mloky vypadala jako laciný a špatný
sci-fi. nebo když nevíte co tam prsknout, tak co třeba ukrást něco z jakýsi
hry? (Teda snad to byla hra, já se v tom zas tak nevyznám a ani si nepamatuju jak se jmenovala)
Příliš hlučná samota
Bohumil Hrabal
Milá knížka, taková klasicky hrabalovitá ač trochu pokažená tím, že jsem ze školy znala konec.
Valérie a týden divů
Vítězslav Nezval
Zajímavý černý/gotický román, ač to asi zrovna není můj šálek
O čem mluvím, když mluvím o běhání
Haruki Murakami
Když jsem to dočetla, tak jsem vlastně ani nevěděla proč jsem to četla. Pokud chcete motivovat k běhání, tak je to, podle mě, dobrá volba. I pokud běháte a stárnete, čímž se vaše výkonost snižuje. Mně se z toho chtělo běhat strašně, problém ale byl, že běhat neumím a kdybych to nějak hecovala v únoru, tak bych z toho akorát byla furt nemocná, jak se tak znám..
No né! On někdo čte k maturitě? Hurá! :) Když jsem v roce 2012 maturovala, přišla jsem si jako exot, protože nikdo kolem mě nečetl.