close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Přečteno za leden 2014

5. srpna 2014 v 21:13 | Zuza |  Přečteno
Svět podle Garpa, Kdo se bojí Virginie Woolfové?, Tracyho tygr, Newtonův mozek, Svatý Xaverius, Souborné dílo VII., Pěna dní, Červená tráva



Svět podle Garpa
John Irving
Skvělá knížka, po které (možná že dokonce při které) mi bylo hned jasné, že si toho od Irvinga musím přečíst víc. Občas mě sice někdo chce ukamenovat, když toho dílo doporučuju jako knihu vtipnou a zábavnou, ale s tím se nějak dá žít. (Já samozřejmě vím a chápu, že tam jsou i smutný a strašný momenty, ale celkově to na mě prostě působilo spíš zábavně a občas jsem až vyprskla smíchy)

Kdo se bojí Virginie Woolfové?
Edward Albee
Na dramatech je fajn to, že se s tím člověk většinou nemoří příliš dlouho. A navíc dost často mají tuhle strohou obálku, nad kterou se člověk nemusí pohoršovat, protože u některých obálek se člověk naopak prostě pohoršovat musí i kdyby nechtěl. No nic. Absurdní drama. Furt nevíte čemu věřit, co jen hrají, co myslí vážně... K nalezení též pod názvem Kdopak by se Kafky bál?, protože Kafka u nás byl krapet populárnější než Woolfová. Já tedy nevím a neumím to posoudit, protože je mám, nečekaně, ještě oba v živé paměti díky škole.

Tracyho tygr
William Saroyan
Milá útlá knížečka, jejíž problém je právě v její útlosti. Nějak jsem ji zhltla tak rychle, že se mi dosti vykouřila z hlavy a někdy si ji budu muset zopáknout. A teď se divím, že jsem neměla nějaký noční můry z těch divně nakreslenejch tygrů..

Svatý Xaverius, Newtonův mozek
Jakub Arbes
Zakladatel romaneta, sci-fi.. Na dobu vzniku velmi zajímavé, ač podle referátu vyslechnutém ve škole jsem čekala asi něco trochu jinšího. A Svatý Xaverius byl asi lepší, z toho Newtonova mozku jsem občas byla krapet zmatená.

Souborné dílo VII.
Hermann Hesse
Lázeňský host, Cesta do Norimberka, Stepní vlk. Prosím, už ne. Byl mi doporučen Stepní vlk, ale kniha se mě pokusila zahubit. Asi jako se v jednom dílu Top Gearu pokusilo jisté BMW zabít Jeremyho, že. Lázeňský host je, zcela nečekaně, popisem části pobytu v lázních. Vzpomínám si na popisy příznaků různých, v lázní léčených chorob, popisy ulic, podivných suvenýrů.. Cesta do Norimberka pak, opět oproti očekávání, popisovala autorovu cestu do Norimberka. Jak moc to mělo být fiktivní či autobiografické vskutku nevím. Přišlo mi to jako stále opakované naříkání, že vypravěč nemá rád dlouhé cesty, jenže byl pozván na autorské čtení do Norimberka a on pozvání přijal. Takže teď nezbývá nic jiného než si nevímjakdlouhou cestu do Norimberka naplánovat tak, aby byla prokládána dalšími zajímavostmi a autor ji tak mohl urazit po částech a ne vcelku, protože to nesnáší. Občas tam chyběly nějaké stránky a smutným faktem je, že to čtenáři nemuselo nijak vadit a dílo tím nijak neutrpělo. Žel první dvě části mi čtení tak otrávily, že ze Stepního vlka si už mnoho nepamatuju. Možná se mnou někdo nebude souhlasit, ale zatím jsem se s tímto pocitem svěřila jen jisté Aničce, která jen čirou náhodou tento popis sdílí. Ale jaká doporučení jsem měla čekat od někoho, kdo se tak strašně moc rozplývá nad Coelhovým Alchymistou? Toho jsem sice nečetla, ale poslouchala jako audioknihu a vskutku nevím na co tak světoborného jsem měla přijít. Jen mě to štvalo.

Pěna dní, Červená tráva
Boris Vian
Naivně jsem čekala něco pozitivního, s lekníny (i když na plicích), s myškami, s podivnými klavíry.. Leč byla jsem nemile překvapena. Neříkám, že se mi to nelíbilo, naopak to bylo velmi působivé, jen jsem nečekala, že se děj bude vyvíjet takovým nešťastným směrem. A Červená tráva má smutný úděl druhých děl, děl, která se neprobírají ve škole a na která člověk není tak zvědavej.



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama